Právní poradna pro pacienty

Dobrý den,

trestný čin chápeme jako protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně podle §13 trestního zákoníku. Vždy je nutné, aby takový trestný čin naplnil znaky skutkové podstaty, byl protiprávní a zároveň společensky škodlivý.  

V případě trestného činu opilství podle §360 trestního zákoníku se takového trestného činu dopustí pachatel, který se požitím nebo aplikací návykové látky přivede, byť i z nedbalosti, do stavu nepříčetnosti, v němž se dopustí činu jinak trestného. Požitím rozumíme její ústní neboli orální podání a aplikací chápeme jako další možné způsoby – čichání, injekční podání, šňupání kouření či vnikání přes pokožku. K naplnění skutkové podstaty opilství se tedy vyžadují dvě konání - uvedení se do stavu nepříčetnosti a samotné konání ve stavu nepříčetnosti. Objektivní podmínkou je tedy, aby se pachatel dopustil konání, které má jinak znaky trestného činu. O skutečný trestný čin ale nepůjde v důsledku absence příčetnosti a zavinění ve vztahu k tomuto konání. Proto v tomto případě z výše uvedených důvodů se nemůže jednat trestný čin opilství.

Samozřejmě záleží na konkrétním případu a vždy v takovém případě to bude nutné prověřit znaleckým posudkem. Bude zde jistě záležet, zda-li si pacient je vědom nebo vzhledem ke svým poměrům si může nebo má být vědom, že neužíváním a vysazením léků může dojít k uvedení se do stavu nepříčetnosti. Pokud by si toho byl vědom, mohlo by se jeho jednání posuzovat jako přitěžující okolnost. Obecně ale pachatelé, kteří jednají pod vlivem duševního onemocnění a jsou tak soudem shledáni jako nepříčetní, trestně odpovědní nejsou. Záleží tedy na právní kvalifikaci daného případu. Pokud bude dokázáno, že pachatel nejednal v úmyslu trestný čin spáchat, mělo by se jednat o stav nepříčetnosti. Pokud však bude prokázáno, že jednal s úmyslem čin spáchat, bylo by mu takové jednání k tíži a posouzeno jako přitěžující okolnost. 

Podle §12 trestního řádu orgány činné v trestním řízení je soud, státní zástupce a policejní orgán. Policie působí zejména v přípravném řízení, kdy provádí úkony k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán tresný čin. Vede vyšetřování a popřípadě opatřuje důkazy na žádost státního zástupce nebo soudu. Nad touto činností vykonává dozor státní zástupce, který následně rozhoduje o podání obžaloby k soudu.  Jestliže výsledky vyšetřování dostatečně prokazují, že se trestný čin stal a spáchal ho obviněný, státní zástupce může zahájit jednání o dohodě o vině a trestu. Návrh může podat obviněný nebo státní zástupce. Pokud dohoda není uzavřena, pokračuje řízení standardním způsobem, tedy státní zástupce podá obžalobu a následuje hlavní líčení, tedy řízení před soudem.

Nemůžeme s určitostí říci, jaké konkrétní kroky policie jakožto orgán v trestním řízení provede. Bude se ale zcela jistě jednat o kroky, které povedou k objasnění trestného činu. Jestliže skutečnosti, které policie zjistí, budou napovídat o tom, že pachatel trestní čin skutečně spáchal, předá informace vyšetřování státnímu zástupci, který informace znovu prozkoumá a pokud dojde k závěru, že policie správně vyhodnotila, že existuje důvodné podezření o tom, že pachatel trestný čin skutečně spáchal, podá obžalobu u soudu. 

S pozdravem,

Vaše Férová nemocnice

23.5.2018