Dočasná pracovní neschopnost

 

V dočasné pracovní neschopnosti je kromě nemocného pacienta či pacienta po úrazu také:

• pacient po celou dobu ústavní nebo lázeňské péče
• osoba, která je přijata do zdravotnického zařízení jako doprovod nezletilého dítěte přijatého do lůžkové péče (pokud není na mateřské dovolené)
• osoba, která nemůže svou dosavadní činnost vykonávat bez ortopedické nebo jiné pomůcky, která se ztratila nebo byla poškozena
• osoby, které mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, ale kvůli dlouhodobému závažnému onemocnění nejsou schopny pečovat o dítě
• ženy, které na peněžitou pomoc v mateřství nárok nemají, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.

 

 

Pobírat dávky nemocenského pojištění a být v dočasné pracovní neschopnosti může za jistých okolností také nezaměstnaný pacient.

K této situaci dochází jestliže pacient onemocněl v ochranné lhůtě, která obvykle činí 7 dní od ukončení pracovního poměru, nebo pokud ukončil pracovní poměr během dočasné pracovní neschopnosti. Dočasná pracovní neschopnost totiž pokračuje, pokud v průběhu ní pacient ukončil pracovní poměr.

V dočasné pracovní neschopnosti může být také nezaměstnaný pacient, který onemocněl až po uplynutí ochranné lhůty. Dočasná pracovní neschopnost poté slouží jako potvrzení o tom, že pacient nemůže plnit své povinnosti uchazeče o zaměstnání, např. navštěvovat úřad práce ve stanovených termínech. V tomto případě již však nedochází k vyplácení nemocenských dávek.

 

Za dočasnou pracovní neschopnost se nepovažuje léčení například v protialkoholických léčebnách, poskytování zdravotní péče z kosmetických a estetických důvodů a ošetřování v nočním sanatoriu (zařízení, které poskytuje zdravotní péči svým klientům mimo jejich pracovní dobu).

 

Potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti vydává ten, kdo ji zjistil – tedy ošetřující lékař. V případě lázeňské léčby je to však lázeňský lékař a v případě přijetí jako doprovodu nezletilého dítěte lékař ošetřující dítě.

Potvrzení nemůže vydat zařízení záchranné a pohotovostní služby.

 

Dočasná pracovní neschopnost začíná dnem, kji ošetřující lékař zjistil. Pokud však osoba nemohla navštívit ošetřujícího lékaře včas (např. protože lékař měl dovolenou), může lékař rozhodnout, že vznikla již dříve. Nejvýše však tři dny zpět. Pokud by šlo o delší období, byl by potřeba také souhlas okresní správy sociálního zabezpečení.

 

Ano, ten kdo je evidovaným uchazečem o práci, je dočasně práce neschopen, pokud nemůže ze zdravotních důvodů vykonávat povinnosti s tím související (např. navštěvovat úřad práce ve stanovených termínech), nebo není schopen zahájit výkon práce, která mu byla zajištěna.

 

Nemocenské dávky nebo náhrada mzdy (vyplácená zaměstnavatelem) nahrazují příjem ze zaměstnání. Během pracovní neschopnosti proto nemocný nesmí vykonávat práci, z níž tyto dávky dostává. Nic mu však nebrání vykonávat další práci, pokud splní základní podmínku a tou je dodržení léčebného režimu.

Pro každou činnost se tedy pracovní neschopnost posuzuje samostatně – pokud má například pacientka zlomenou nohu, může vykonávat zaměstnání manažerky, ale ne uklízečky.

Léčebný režim stanoví ošetřující lékař při rozhodnutí o vzniku pracovní neschopnosti. Jestli při výkonu jiné práce nebudete léčebný režim porušovat, pak jiné zaměstnání vykonávat můžete.

 

Náhrada mzdy je vyplácena zaměstnavatelem a náleží po dobu od 3. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti do 21. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti.

Nemocenské je vypláceno Českou správou sociálního zabezpečení od 21. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti.

 

Pro období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 platí, že nemocenské náleží až od 21. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti.

Během prvních jednadvaceti dnů (kromě prvních tří dnů) náleží pojištěnci náhrada mzdy, která je vyplácená zaměstnavatelem.

 

O povolení vycházek nebo změně jejich rozsahu a doby rozhoduje váš ošetřující lékař na základě vašeho zdravotního stavu. Je jenom na něm, aby posoudil, zda je ve vašem případě vhodné povolit vycházky. Na vašem zdravotním stavu záleží také stanovení rozsahu vycházek.

Lékaři se často odvolávají na posudkové lékaře správy sociálního zabezpečení, s tvrzením, že posudkový lékaři jim přikazují či zakazují rozhodnout určitým způsobem. Posudkový lékaři však nemají právo takto zasahovat do kompetencí lékaře.

 

Můžete svého ošetřujícího lékaře požádat o změnu režimu, resp. o povolení vycházek.

 

O neomezené vycházky žádat můžete. Nicméně o změně rozsahu vycházek a jejich doby rozhoduje váš ošetřující lékař na základě vašeho zdravotního stavu. Pokud to váš zdravotní stav umožňuje, neměl by být s vypsáním neomezených vycházek problém.

 

Pokud lékař nevyhoví vaši žádosti, tak ho požádejte, ať vám dá toto své rozhodnutí písemně. Pokud podle vašeho názoru bude stanovený rozsah vycházek nesprávný (např. bezdůvodně krátký), můžete podat proti rozhodnutí opravný prostředek – návrh na přezkoumání lékařského posudku.

Návrh se podává prostřednictvím ošetřujícího lékaře k vedoucímu zdravotnického zařízení. To znamená, že návrh musíte adresovat vedoucímu zdravotnického zařízení, ale návrh předáte ošetřujícímu lékaři, který jej následně sám předá vedoucímu.. (Pokud lékař nemá vedoucího, podává se návrh přímo ošetřujícímu lékaři.) Návrh lze podat do 3 dnů ode dne prokazatelného obdržení rozhodnutí lékaře o vycházkách. Tento návrh však nemá odkladný účinek, to znamená, že rozhodnutí lékaře platí ode dne vystavení a vy se musíte řídit rozhodnutím lékaře, tj. dodržovat lékařem stanovený režim vycházek. 

Pokud vám na základě opravného prostředku lékař nebo vedoucí zdravotnického zařízení nevyhoví, postoupí návrh jako odvolání do 5 dnů od jeho doručení registrujícímu orgánu nebo zřizovateli.

 

Změnu pobytu během dočasné pracovní neschopnosti povoluje ošetřující lékař. V případě, že stanovený léčebný režim tuto změnu nevylučuje, lékař by ji měl povolit. Pokud se jedná o změnu pobytu v prvních jednadvaceti dnech dočasné pracovní neschopnosti (a nadále i v době, kdy vám jako pacientovi náleží započitatelný příjem), musíte předem tuto změnu oznámit zaměstnavateli. Oznámení musí být písemné nebo jinak prokazatelně doručené.

Pokud by se jednalo o změnu místa pobytu z důvodu pobytu v cizině, může ošetřující lékař takovouto změnu povolit jen po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění. O tento byste musel požádat sám u správy sociálního zabezpečení.

 

Ne, tuto povinnost má ošetřující lékař. Ten je povinen nahlásit na orgán správy sociálního zabezpečení změnu režimu dočasně práce neschopného pojištěnce nejpozději následující pracovní den, tj. nahlásit i změnu místa pobytu.

 

Pokud se jedná o změnu pobytu v prvních jednadvaceti dnech dočasné pracovní neschopnosti (a nadále i v době, kdy vám jako pacientovi náleží započitatelný příjem), musíte předem  tuto  změnu oznámit zaměstnavateli. Oznámení musí být písemné nebo jinak prokazatelně doručené.

 

Pokud lékař změnu pobytu nepovolí, pak vám lékař, pokud o to výslovně požádáte, vydá rozhodnutí o tomto nepovolení. Do tří dnů ode dne obdržení rozhodnutí můžete podat návrh na přezkoumání. Návrh se podává prostřednictvím ošetřujícího lékaře k vedoucímu zdravotnického zařízení.

To znamená, že návrh musíte adresovat vedoucímu zdravotnického zařízení, ale návrh předáte ošetřujícímu lékaři, který jej následně sám předá vedoucímu. (Pokud lékař nemá vedoucího, podává se návrh přímo ošetřujícímu lékaři.)

Jestliže vedoucí (případně přímo ošetřující lékař) návrhu nevyhoví, postoupí jej do pěti dnů příslušnému správnímu úřadu. Tím je ten orgán, který zdravotnické zařízení zřídil nebo registroval. Většinou se jedná o krajský úřad nebo ministerstvo zdravotnictví.

Ten odvolání buď zamítne, nebo posouzení zruší a vrátí k vydání nového nebo doplňujícího.

 

Pokud vám po ukončení dočasné pracovní neschopnosti vznikne v následujícím kalendářním dni další dočasná pracovní neschopnost, považuje se tato nová pracovní neschopnost za pokračování předcházející. Neschopenku vám ovšem vystaví jiný lékař – ten, který vás ošetří podruhé.

 

Pokud máte za to, že posouzení dočasné pracovní neschopnosti vaším ošetřujícím lékařem není správné, můžete do tří dnů ode dne obdržení posouzení podat návrh na přezkoumání. Návrh se podává prostřednictvím ošetřujícího lékaře k vedoucímu zdravotnického zařízení.

To znamená, že návrh musíte adresovat vedoucímu zdravotnického zařízení, ale návrh předáte ošetřujícímu lékaři, který jej následně sám předá vedoucímu. (Pokud lékař nemá vedoucího, podává se návrh přímo ošetřujícímu lékaři.)

Jestliže vedoucí (případně přímo ošetřující lékař) návrhu nevyhoví, postoupí jej do pěti dnů příslušnému správnímu úřadu. Tím je ten orgán, který zdravotnické zařízení zřídil nebo registroval. Většinou se jedná o krajský úřad nebo ministerstvo zdravotnictví.

Ten odvolání buď zamítne, nebo posouzení zruší a vrátí k vydání nového nebo doplňujícího.

 

Postupuje se tak, jak je popsáno v předchozí otázce.

 

Lékař má po 180 dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti povinnost ukončit pracovní neschopnost, pokud je Váš zdravotní stav stabilizovaný (tudíž nemusíte být plně vyléčena).

 

Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) provádí svým lékařem kontrolu správnosti posuzování zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti. Zjistí-li OSSZ, že nejsou důvody pro trvání dočasné pracovní neschopnosti, rozhodne o ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Zpravidla tak učiní za osobní účasti posuzovaného pacienta.

Lékař OSSZ však může v některých případech rozhodnout o ukončení DPN také bez osobního vyšetření pacienta.

 

Podle zákona máte lhůtu 15 dní na podání odvolání proti rozhodnutí o ukončení pracovní neschopnosti. V rozhodnutí byste měla být o této možnosti poučena, pokud se tak nestane, máte právo podat odvolání do 90 dnů.

Odvolání musí obsahovat: vaše jméno, rodné číslo a místo trvalého bydliště (na tuto adresu vám bude dále doručováno), označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal (ve vašem případě se jedná o okresní správu sociálního zabezpečení). Další důležitou náležitostí je číslo jednací, pod kterým bylo rozhodnutí vydáno, s příslušným datem vydání rozhodnutí. Nakonec je také nutné uvést, v čem spatřujete nesprávnost rozhodnutí.

Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Nerozhodne-li se správní orgán, který rozhodnutí vydal, plně vyhovět odvolání, předá spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu, tedy České správě sociálního zabezpečení, která o odvolání rozhodne.

 

Lékař ze zákona nesmí uvést diagnózu, pro kterou je pacient shledán dočasně práce neschopným. Naopak je povinen sdělit zaměstnavateli na jeho žádost místo pobytu a rozsah a dobu povolených vycházek. A to i po uplynutí prvních čtrnácti dnů dočasné pracovní neschopnosti.

 

Kontroly se provádějí pravidelně během celého týdne, případně i o víkendu nebo svátcích. Zákonem není stanovený čas, ve kterém může kontrola přijít. Může k ní proto dojít prakticky kdykoli, i když všeobecně je přijímáno, že v době od 22 hod do 6 hod je noční klid a kontroly by představovaly spíše rušení klidu a léčebného režimu práce neschopného.

 

Ano, ale pouze během prvních 21 dní. Navíc smí kontrolovat pouze to, zda zaměstnanec dodržuje místo pobytu a stanovené vycházky. Po uplynutí 21 dnů pracovní neschopnosti může pouze podat podnět okresní správě sociálního zabezpečení, aby provedla kontrolu ona.

Podrobnosti ke kontrole během pracovní neschopnosti naleznete na stránkách zde.

 

Pokud vám lékař povolil neomezené vycházky, pak se nemusíte zdržovat doma (vycházet ven můžete neomezeně) a okresní (v Praze Pražská, v Brně Městská) správa sociálního zabezpečení (OSSZ/PSSZ/MSSZ) nemá důvod kontrolovat, zda se doma nacházíte.

Během pracovní neschopnosti jste však povinen dodržovat léčebný režim (klid, zákaz určitých jídel či aktivit... podle nařízení lékaře). Podle zákona má správa sociálního zabezpečení právo kontrolovat léčebný režim, tudíž nejen vycházky, ale i dodržování všech nařízení lékaře. Je však nepravděpodobné, že by OSSZ kontrolovala např. co jíte.

 

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu
Zde naleznete znění všech předpisů platných v České republice. Do pole „Číslo předpisu“ zadejte např. „1/1993“ a program vyhledá Ústavu České republiky.