Právní poradna pro pacienty

Dobrý den, když jsem byl přijat do psychiatrické léčebny bez svého souhlasu a pak na mě dělal po několika dnech posudek soud, bylo mi sděleno, že budu vyrozuměn formou doporučeného dopisu o rozhodnutí ve věci přijetí do léčebny - bylo-li ze zákonných nebo nezákonných důvodů. Dva lékaři mi sdělili, že soud rozhodl, že musím být propuštěn, dva lékaři sdělili, že soud rozhodl, že tam musím být, což je rozpor. Za sedm dní jsem ráno byl propuštěn a nikdy jsem se, ačkoliv jsem se opakovaně dotazoval, nedozvěděl, jak rozhodl soud. Co s tím? Dále se chci zeptat, je-li léčebna povinna zajistit následnou péči po propuštění - dle webu tuto povinnost mají, mě ale nechali bez léčby. A jak dlouho jsou uchovávány záznamy o vyšetřeních - slyšel jsem, že víc než 50 let. Děkuji.

Dobrý den, nevím si rady se synem. Je schizofrenik, neléčí se, přestal navštěvovat svého psychiatra a jeho stav se rapidně zhoršil. Dnes jsem byla u něj doma a on komunikuje s hlasy, vulgárně mi nadával, chvíli křičí, chvíli se směje, je vzteklý, tříská kolem sebe věcmi atd. Bydlí v paneláku a sousedé si na něj stěžují, že večer je nejhlučnější. Psychiatr mi doporučil při psychické nepohodě zavolat RZP. Tak jsem učinila včera, ale dostala jsem od lékaře vynadáno, že syn se nechoval tak, že by ohrožoval sebe či své okolí a dal mu podepsat papír, že nechce být hospitalizován. Byla jsem z toho v šoku a teď nevím, na koho se obrátit, protože dříve nebo později může být pozdě, nejenže syn ničí kolem sebe majetek, ale má sklony k sebepoškozování a mohl by spáchat i sebevraždu. Lidé sledující jeho stav jen kroutí hlavou, že s tím něco nedělám. Já bych ráda, ale jak přesvědčit syna, aby nastoupil hospitalizaci v léčebně? Dobrovolně to nepůjde, už tam byl asi 3x a léčebny se bojí jak čert kříže. Děkuji za radu.

Mám 16letého syna postiženého mentální retardací, který se od svých 13 let léčí u psychiatra. Ten mu předepsal silné zklidňující léky. Když je syn nemá, je schopný si ublížit, nevnímá okolí, nedokáže se o sebe postarat, rozumově je na úrovni pětiletého dítěte. Trpí II. stupněm postižení a má i epilepsii – záchvaty mívá dvakrát týdně. Po 14 dnech mu jsou aplikovány injekce na zklidnění. Bohužel se synem ale za lékařem nemohu dojíždět, jelikož nemám čím. Obrátila jsem se na VZP s nárokem na auto, ale moje žádost byla zamítnuta. Se synem tak po doktorech jezdím autobusem, což není snadné, jelikož takové cestování syn špatně snáší, nadává řidiči, že všude zastavuje a já se za to stydím. Vlastní auto by tak bylo potřeba, nevím ale, jak to zařídit. Děkuji.

Dobrý den, moje matka má 62 let. Je těžká alkoholička, pila láhev vodky denně kvůli psychickému teroru od manžela. Loni v květnu skončila v psychiatrické léčebně s krvácením do mozku, byla inkontinentní a šíleně zanedbaná s modřinami po celém těle. Byla vyčerpaná,  neměla sílu si jít již koupit alkohol, opakovaně padala za schodů. Spala na zemi a tomu 14 dní přihlížel její manžel a jeho dcera (nikoliv maminky). Žijí společně na chalupě. Po 14 dnech ji má nevlastní sestra naložila do auta a přivezla ji do mého bydliště a společně jsme maminku odvezly do psychiatrické léčebny v Bohnicích; její manžel zůstal na chalupě. Maminka by bez okamžité péče lékařů zemřela. Byla okamžitě převezena do nemocnice na JIP s krvácením do mozku. S maminkou to podle lékaře vypadalo tak, že zůstane dementní a podal návrh na zbavení způsobilosti. Po celou dobu hospitalizace, 2 měsíce, tam její manžel se svou dcerou byli jednou. Dcera se jen zajímala, jestli si může zabrat její byt, jestli už v ústavu zůstane. Já a můj přítel jsme za ní jezdili 2x týdně, nakupovali jí a brali ji na procházky ve vozíku. Maminka se po dvou měsících k udivení lékařů uzdravila, protialkoholní léčení odmítla a byla v dobré kondici a odjela z nemocnice přímo na chalupu. Tento měsíc je jednání o zbavení způsobilosti, lékař který dělal posudek do něj napsal, že se maminka již nenapila od propuštění, to ona tvrdí, ale vím že to není pravda několikrát mě o tom informovala nevlastní sestra, že nachází schované prázdné láhve. Maminka spoustu věcí nechápe, má problém cokoliv najít, i cestu k lékaři jezdí taxíkem, zapomněla vařit a mozek jí občas neslouží, proto si myslím že to možná ani soud nepozná, že má problémy a že pije. V posudku napsal posudkový lékař výpověď maminky, kde uvádí, že manžel je k ní hrubý, psychicky ji týrá, ale chce, aby jí opatrovníka dělal manžel. O mně se tam píše, že ji nepohladím a že bych se o ni starat nechtěla, že mám 3 děti (2 dospělé), vlastní sestra zase prý kouká jen na sebe a bydlí dost daleko. Naopak o nevlastní sestře se vyjádřila, jak jí pomáhá, že jsou spolu neustále na chalupě, že spolu vycházejí dobře, že má 3leté dítě a otec dítěte se chce k rodině vrátit. Nic z toho není pravda a já nyní mám strach, že soud jako opatrovníka určí nevlastní sestru, maminka v budoucnu zdědí velký majetek po své matce, které je 87 let a žije v domově důchodců a je též nesvéprávná kvůli alkoholu, já jsem její opatrovník. Obávám se toho že pokud opatrovník bude nevlastní dcera maminky, budou se jí chtít zbavit a dají ji někam do domova důchodců a zneužijí její majetek pro své potřeby jako pronájem garáží, zahrady, bytu atd. Již teď ji vyhazují z chalupy a chtěli, aby svoji polovinu chalupy napsala na nevlastní dceru; věc ale byla tak složitá, že od toho upustili. Maminka podle lékaře trpí psychopatií a nedokáže rozpoznat, kdo to s ní myslí dobře. Co bych potřebovala vědět, je, jestli je možné, aby soud určil opatrovníka nevlastní dceru, když jsem již k soudu psala, že já ani vlastní sestra nesouhlasíme, aby opatrovník byl její manžel a napsaly jsme tam i důvod. Nenapadlo by mě, že by se mohlo stát že by mohl soud určit jeho dceru, ale ona vše špatné dělá se svým otcem proti mamince. Ještě bych se chtěla zeptat, jak toto jednání u soudu probíhá? Maminka dostala předvolání a chce abych tam byla s ní, vím že tam můžu být jako veřejnost, ale asi bych nedokázala svědčit proti ní a říkat že pije. Co se na prvním jednání řeší? Může být na první jednání předvolán i případný opatrovník? Jak můžu zabránit tomu, aby se opatrovníkem stala nevlastní sestra, když má maminka 2 vlastní dcery? Moc děkuji za rady.

Dobrý den, jsem opatrovník sestry, která trpí duševní poruchou schizofrenií. Sestra je již rok v domácí péči. Poslední dobou odmítá užívat veškeré léky, které nezbytně potřebuje (vysoký tlak, srdeční arytmie, schizofrenie). Odmítá navštěvovat praktického lékaře i psychiatra. Má problémy s osobní hygienou. Sestra má omezenou způsobilost k právním úkonům. Chci se zeptat, zda bude stačit můj souhlas k léčbě v psychiatrické léčebně? Sestra s hospitalizací nesouhlasí. Poraďte prosím, jak mohu postupovat. V minulosti byla v psychiatrické léčebně již několikrát a vždy jí to pomohlo. Předem děkuji za radu.

Dobrý den, pokud nesouhlasím s hospitalizací a léčbou v psychiatrické léčebně a pustí mne na propustku a já se z propustky již do psychiatrické léčebny nevrátím, hrozí nějaký postih?

Dobrý den, ráda bych věděla, jak se bránit a co dělat, když jsem byla nedobrovolně hospitalizovaná. Druhý den jsem byla nucena podepsat dobrovolný vstup, což jsem odmítla. Bylo mi podáno neuroleptikum jednorázově v takové dávce, která se nedávala ani psychotikům, přitom toto neuroleptikum se nesmí podávat na kardiovaskulární nemoc, jíž trpím a personálu to bylo známo. Bylo mi ovšem sděleno, že jde o hypnotikum. Druhý den lék vyškrtli a prý se o nic nemám starat, neberu žádné léky, jako to bylo i v minulosti. Dodnes - tj. rok od hospitalizace, jsem neobdržela, ani po opakované urgenci, slibované rozhodnutí o přípustnosti léčby. Dva doktoři mi v době mého pobytu řekli, že soudní znalci rozhodli, že přijetí nastalo z nezákonných důvodů, jeden lékař to ale vyvrátil s tím, že dle znalců mám v léčebně být a mohou si mě tam nechat, jak dlouho chtějí. Přesně za týden jsem byla propuštěná. Neprokázano psychotické onemocnění, ani deprese. Tak proč jsem teda proti své vůli byla v léčebně? Propouštěcí zprávu jsem nedostala. Pobyt jsem si musela zaplatit, tak to opravdu nechápu. Myslela jsem, že kdo je v nemocnici nedobrovolně, nic neplatí. Jak to je, prosím? Neplatila jsem jen 60 Kč za den, ale i prádlo a částka převýšila několik stovek. Po propuštění mi nebyla zajištěna žádné terapie - to je také v pořádku? Nerozumím tomu, můj stav je tedy tak špatný, že musím proti své vůli být na blázinci, ale zase tak dobrý, že celý další rok mohu být bez ambulantní léčby? Rozhodně jsem nikdy neužívala žádné drogy, dokonce jsem abstinent. Oblékli mě do špinavého prádla, vzali mně všechny osobní věci a ještě vyhrožovali, že mě napíchají... od tý doby se cítím špatně, je to bezpráví proti kterému se těžko bojuje.

Je možnost podepsaní reversu v psychiatrické léčebně. Děkuji za odpověď.

Dobrý den, prosím Vás potřebovala bych poradit. Začátkem roku 2009 se můj přítel (40 let) začal léčit na psychiatrické ambulanci s jistým lékařem pro posttraumatický stresový syndrom. Po nějaké době se s tímto lékařem spřátelili a postupem času vycházelo najevo, že pan doktor injekčně užívá hypnotika a sedativa (Midazolam, Dormicum). V momentální době si můj přítel též aplikuje tyto léky intravenózně. Předpokládám, že tato situace nemá nic společného s adekvátní léčbou. Prosím Vás o radu, co mohu v tomto případě dělat?! V případě podání stížnosti na onoho lékaře, co k tomu potřebuji, mám mít nějaký důkaz (popř. jaký?) Jak bych měla postupovat, jaký bude průběh? A jestli můžu vůbec stížností pomoci partnerovi, který již vykazuje známky psychické závislosti a o pomoc vlastně nestojí. Jsem už z toho zoufalá a mám pocit, že hraji o čas, než se stane nějaký problém. Užívání těchto inj. léků je nekontrolovatelné. Mockrát Vám děkuji za Vaši odpověď. S pozdravem.

Můj zletilý syn, 22 let, studující, má psychické problémy - v důsledku kouření (vč. marihuany), gamblerství, nezvládání učiva u něj došlo k jednání, které ve stručnosti popíšu. Krade peníze, ničí zařízení bytu, úmyslně pouští i hodinu teplou vodu do odpadu, neuklízí po sobě i několik dní zbytky jídel, na požadavek, aby s tím něco dělal, reaguje křikem, ničením zařízení bytu. Takto se chová již několik let. Protože se to nelepší, ale naopak zhoršuje, hledám cestu jak mu pomoci. Psycholog, u kterého byl, řekl, že je nevyzrálá osobnost s hysterickými sklony. Jak a kde mohu dosáhnout přezkoumání jeho duševního stavu - zda se již nejedená o poruchu, kterou je nutné léčit, a to i bez jeho souhlasu. Děkuji za radu.

Dobrý den. Mám kamaráda, kterému byla soudem uložena ochranná léčba sexuologická v ústavní formě. Zajímalo by nás oba: Podle jakých pravidel, či směrnic mohou lékaři udělovat socio-terapeutické vycházky? A také by nás zajímalo, v jaké četnosti a délce jsou lékaři oprávněni tyto vycházky udělovat? Samozřejmě, že záleží na tom, jak se pacient chová, zda spolupracuje, je spolehlivý atd. Předpokládejme, že si všechny povinnosti plní a je nekonfliktní jak vůči personálu, tak vůči ostatním pacientům. Děkujeme za odpověď.

Dobrý den, zajímalo by mne, pokud je člověk omezen na způsobilosti k právním úkonům v rozsahu: "Sám může hospodařit s částkou 500,- týdně. Nesmí nakládat a rozhodovat o majetku hodnoty vyšší než 3.000,- " a pokud není ještě ustanoven opatrovník (vše je v jednání), kdo rozhoduje, pokud je tento člověk v zařízení sociální péče, o použití finančních prostředků? Příklad: Klientka si přeje zajistit vánoční pobyt v lázeňském zařízení. Pobyt stojí 10.000,-. Ona sama nesmí rozhodnout o zaplacení, kdo tedy schválí platbu? Děkuji za radu.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak je to po právní stránce s přivazováním pacientů na lůžku. Mám babičku, která byla hospitalizovaná na oddělení pro dlouhodobě nemocné. Když jsem ji byla navštívit, byla přivázaná k lůžku. Na dotaz proč, mi bylo odpovězeno, že prý utíká z postele a hrozí nebezpečí poranění, chtěla jsem vidět dokumentaci, jak dlouho a jak často je přivázaná a jaké opatření udělali, aby se nezranila. Nic mi neukázali a tvrdili, že nic takového nepotřebují. Pracuji jako zdravotní sestra v Rakousku, pokud tam chci někoho přivázat, musím nejprve písemně zdůvodnit, co jsem udělala proti nebezpečí úrazu, poté musím mít souhlas lékaře a nakonec se to musí hlásit na centrálu do Vídně. Dále musím vést dokumentaci, kdy a jak dlouho jsem pacienta přivázala. Je tato dokumentace nutná i v naší republice?

Mám dotaz, jestli mohu podat stížnost na nemocnici xxx ohledně zanedbání péče mého manžela. Hospitalizován byl v této nemocnici asi 3 týdny s krvácením do mozku a pak byl přeložen do psychiatrické léčebny Dobřany, kde je až do této doby. V době, kdy byl v xxx nemocnici se k němu personál chirurgického oddělení choval hrozným způsobem. Byl připoután k lůžku, sestry na něho křičely, nechaly ho v špinavých plenkových kalhotkách, ani na mou žádost ho nepřebalily. Jen si mě denně stěžovaly na manžela, že nejí a nepije. Jídlo a pití si bral jen ode mě. Jak uviděl sestru, tak se začal hrozně třást ze strachu, což jsem několikrát v době návštěv zažila.

Byla jsem nedobrovolně hospitalizována na psychiatrické klinice a dostala jsem léky, které jsem brala rok a půl. Jsem přesvědčena, že jsem naprosto zdravá a léky odmítám. Nehledě na to, že jsem svou ošetřující lékařku upozorňovala na přibývání na váze. Výsledkem je 30 kg navíc. Fyzicky se cítím strašně. Jak se mám bránit?

Desátý rok pečuji doma o bezmocnou maminku po CMP a následná epilepsie - stupeň bezmocnosti IV. V případě její hospitalizace jsem vždy jako doprovod v nemocnici. I v nemocnici o maminku pečuji sama 24 hodin. Za každý den bez stravy platím za sebe 500 - 600 Kč. Existuje nějaká výjimka nebo sleva pro doprovod?

Dobrý den, ráda bych věděla, jestli kromě kodexu práv duševně nemocných existuje také nějaký kodex práv schizofrenikem terorizované rodiny. Žijeme s manželem a dětmi v jednom rodinném domě s manželovým bratrem schozofrenikem, který neustále někdy i záměrně narušuje naše soukromí - obtěžuje nás i děti svojí neustálou přítomností (např.v dětském pokoji), pokud nejsme doma, záměrně ruší noční klid, vyměňuje několikrát měsíčně zámky, sprostě nadává nám i dětem, fyzicky atakuje a vyvolává slovní konflikty, ničí naše věci. Nelze ho hospitalizovat, protože není zbaven svéprávnosti a u obvodního psychiatra při pravidelných kontrolách se chová korektně a tvrdí, že je v pořádku. Lékař se vyjádřil, že s ním nemůže nic dělat. Je mu 50 let a má plný invalidní důchod, je svobodný a bezdětný. Odmítá se kamkoli přestěhovat. Dům je v našem vlastnictví a švagr má v něm doživotní právo užívání několika místností. Ačkoli máme dobrou vůli se o něj starat a chápeme, že je vážně nemocný, soužití s ním se po dvaceti letech trpělivého snášení stává neúnosným. Děkuji za jakoukoliv radu.

Dobrý den, mám pochybnosti o správnosti lékařského posudku znalce určeného soudem při řízení o omezení způsobilosti k právním úkonům mojí příbuzné. Znalec po vyšetření trvajícím hodinu pacientky, kterou předtím nikdy neviděl, určil, že vyšetřovaná netrpí žádnou duševní chorobou, přestože předtím byla dlouhodobě hospitalizovaná na psychiatrické klinice s diagnosou bipolární afektivní poruchy po těžkém sebevražedném pokusu a její současné jednání vykazuje trvale známky duševní poruchy, které ale nejsou patrné na první pohled. Jaké mám, jako navrhovatelka možnosti opravných opatření?

Dobrý den, v "Doporučených postupech psychiatrické péče II", pp. 159-160  se uvádí: "...Podávat pravidelnou medikaci proti vůli pacienta je možné jen u pacientů, u kterých je k dispozici souhlasné usnesení příslušného soudu o splnění podmínek pro nedobrovolnou hospitalizaci (zadržení pacienta v léčebném zařízení)..."

Zajímalo by mne, jaká právní norma garantuje toto právo, tj. odmítat pravidelnou medikaci do souhlasného usnesení soudu nedobrovolně hospiatlizovaným pacientům.

Ještě by mě zajímalo, jak je to s právem zdravotnického a pomocného personálu psychiatrických zařízení odebírat při přijmu k hospitalizaci občanský průkaz a mobilní telefony. (Jedná se totiž, alespoň v psychiatrické léčebně x, o ubiquitární praxi a odmítnutí vydání občanského průkazu se, alespoň podle mé osobní zkušenosti z této léčebny, trestá přikurtováním k posteli, řádnou dávkou butyrofenonového neuroleptika a benzodiazepinu intramuskulárně a následně ponecháním 24 hodin o samotě bez jídla i pití.) Předem děkuji za Vaši odpověď.

Dobrý den, pokud jsem byl přijat na nedobrovolnou hospitalizaci do psychiatrické léčebny a soud určil pobyt v době 6 měsíců. Já jsem s tím spokojen. Může ale léčebna tuto dobu ještě prodloužit? Tím že by se třeba odvolali že tato doba je krátká atp. Nebo po skončení 6 měsíců jdu domů?

Dobrý den, obracím se na vás s následující prosbou. Mám mentálně postiženého synovce, kterému bude za pár dní 18 let. Velmi často bývá hospitalizován v nemocnici (různé operativní zákroky). Je velmi fixován na svou matku, která jej doposud vždy při hospitalizaci doprovázela. Vstřícnost personálu byla různá, ale vždy byla společná hospitalizace umožněna. Obáváme se ovšem, jak tomu bude po 18.narozeninách synovce. Má i po dosažení plnoletosti (přestože byl zbaven právní odpovědnosti) na doprovod osoby blízké při hospitalizaci? Děkuji.

Dobrý den, rád bych se zeptal, zda osoba nedobrovolně hospitalizovaná v psychiatrické léčebně má právo na osobní, telefonický či jiný kontakt s advokátem, který jí byl obvodním soudem přidělen ještě před tím, než proběhne u tohoto obvodního soudu jednání o přípustnosti nedobrovolné hospitalizace této osoby. Podle mých zkušeností se totiž pracovnice obvodního soudu dostaví na uzavřený pavilon č. 27 PL Bohnice až 6.-7. den nedobrovolné hospitalizace a poskytne zadržované osobě výlučně korespondenční adresu přiděleného advokáta, přičemž navíc zdravotnický personál striktně odmítá možnost vydání dopisní obálky. Dále by mne zajímalo, jakou formu má "lege artis" mít výslech pracovnicí obvodního soudu. Dle mé zkušenosti mě tato pracovnice pouze vyslechla, nic jsem nepodepisoval a v dopisu od obvodního soudu pak posléze byly jako má výpověď uvedeny naprosté smyšlenky. Ještě by mě zajímalo, jak je to s právem lékaře podávat nedobrovolně hospitalizované osobě pravidelně medikaci proti její vůli v době ještě před souhlasným rozhodnutím soudu. Děkuji za Vaši laskavou odpověď. W.G.

Pacient je nedobrovolně hospitalizován v psychiatrickém zařízení. Z povolené vycházky ven či domů na propustku se pacient nevrátí zpět. Může léčebna pacienta nechat dopravit zpět a pokud ano, jakým způsobem to lze realizovat. Jaké případné další sankce za toto jednání pacientovi hrozí?