Často kladené otázky v sekci Práva osob s duševní nemocí

Své námitky proti nedobrovolné hospitalizaci můžete uplatnit u ošetřujícího lékaře a před soudem v rámci detenčního řízení. Soud by Vás měl během prvního týdne Vaší hospitalizace vyslechnout nebo se o to alespoň pokusit. Pro řízení si můžete zvolit zástupce nebo je Vám soud povinen ustanovit advokáta, který by Vás měl kontaktovat. Proti rozhodnutí o zákonnosti nedobrovolného převzetí nebo o přípustnosti dalšího držení se můžete odvolat. Jestliže soud rozhodne, že Vaše držení je přípustné na určitou dobu, můžete i před uplynutím této doby požádat soud o nové vyšetření a propuštění.

Soudní rozhodnutí Vám nemusí být doručena, pokud to doporučí Váš ošetřující lékař nebo soudní znalec, který Vás vyšetřoval. Všechna rozhodnutí ale soud doručuje zdravotnickému zařízení. Požádejte proto ošetřujícího lékaře nebo sociální pracovnici, aby Vám předali jméno a adresu advokáta, který Vám byl soudem ustanoven, a kontaktujte ho. Můžete se spojit také přímo se soudcem, který ve věci rozhoduje.

Ano, zdravotnické zařízení Vás může propustit, i když doba stanovená soudem pro další nedobrovolnou hospitalizaci ještě neuplynula. Naopak, pokud soud rozhodl o tom, že Vaše  převzetí nebylo v souladu se zákonem, nebo že Vaše další držení není přípustné, musíte být ze zdravotnického zařízení propuštěna ihned.

Informace o důvodech hospitalizace by Vám měl primárně poskytnout ošetřující lékař. Další možností je kontaktovat advokáta, který Vás v detenčním řízení zastupuje. Informace lze získat také přímo u soudu, který ve věci rozhoduje.

Přezkum zákonnosti nedobrovolné hospitalizace provádí vždy okresní soud, v jehož obvodu se nachází dané zařízení (léčebna, nemocnice). V Brně je to soud městský a v Praze soudy obvodní.

Léčebna nemusí oznámit nedobrovolné převzetí soudu, jestliže pacient dodatečně ve lhůtě 24 hodin udělil písemný souhlas s hospitalizací. Praxe je taková, že léčebna nedobrovolné převzetí neoznamuje ani v případě, že pacient souhlas neudělil, ale byl ve lhůtě 24 hodin z léčebny propuštěn.

Oznámení by mělo obsahovat jméno, příjmení, bydliště, datum narození, případně další osobní údaje pacienta, přesnou dobu jeho nedobrovolného převzetí léčebnou a přesnou dobu oznámení soudu (datum, čas) a přesně specifikovaný důvod nedobrovolné hospitalizace.

Komentář k občanskému soudnímu řádu (Bureš a kol.) zdůrazňuje, že aby oznámení léčebny splnilo svůj účel, mělo by obsahovat další informace o nemocném a okolnostech jeho převzetí ústavem. Zejména by v oznámení mělo být uvedeno jméno, příjmení a adresa nejbližších příbuzných nemocného, údaj o tom, za jakých okolností byl do ústavu převzat, a k oznámení by měla být přiložena lékařská zpráva o zjištění zdravotního stavu nemocného při jeho převzetí do ústavu.

O propuštění z ochranného léčení nebo o jeho ukončení můžete požádat okresní soud, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává. Bude-li mít soud pochybnosti o Vaší schopnosti náležitě se hájit, musíte mít obhájce. Toho si můžete zvolit anebo Vám ho ustanoví soud.  Obhájce si můžete zvolit i v případě, že soud nebude považovat za nutné, abyste obhájce měl.

I když máte uloženou ochrannou léčbu, máte právo být informován o léčbě, jejích alternativách a případných vedlejších účincích. Ve věci léčby se můžete bránit stížností adresované České lékařské komoře a poté i veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi). To platí o obou formách ochranného léčení.

Neplníte-li podmínky ambulantního ochranného léčení, může soud změnit formu ochranného léčení na ústavní. Musí být ale splněna podmínka, že Váš pobyt na svobodě je v důsledku neplnění podmínek ambulantní ochranné léčby nebezpečný. Pokud soud nařídí změnu formy, může Vás nechat vyhledat policí a ta Vás dopraví do příslušného zařízení.

Pokuste se situaci probrat s Vaším ošetřujícím lékařem. V případě nespokojenosti můžete postupovat v souladu s pokyny v sekci Nespokojenost s léčbou.

Použití omezovacích prostředků musí být kontrolováno v pravidelných intervalech. Tyto intervaly stanoví jednotlivá zdravotnická zařízení ve svých vnitřních předpisech. Praxe zdravotnických zařízení v tomto ohledu není jednotná. Může se jednat například o intervaly 20 minut nebo intervaly stanovené rozhodnutím lékaře. Při kontrolách musí zdravotník vždy znovu zhodnotit nezbytnost použití omezovacích prostředků a případně využít prostředků méně omezujících.

Použití omezovacích prostředků by se mělo evidovat jednak ve zdravotní dokumentaci pacienta a zároveň v centrální evidenci zařízení. Záznam o použití omezovacího prostředku by měl obsahovat údaje o tom, kdo rozhodl o užití omezovacích prostředků, druh omezení, důvod použití omezovacího prostředku, dobu, kdy k omezení došlo, dobu ukončení omezení, frekvenci kontrol zdravotnickými pracovníky a lékařem a popis tělesného a duševního stavu pacienta v průběhu omezení.

Jestliže pacient ohrožuje ostatní pacienty, vhodným omezovacím prostředkem je izolační místnost.

Můžete podat k soudu odvolání proti rozhodnutí o zbavení/omezení způsobilosti nebo návrh na navrácení způsobilosti. V řízení se můžete nechat zastupovat zástupcem, kterého si zvolíte, nebo Vám soudu ustanoví advokáta.

Pro provedení sterilizace, kastrace a některých dalších závažných zákroků je kromě souhlasu opatrovníka třeba i schválení odbornou komisí. Jedná-li se o další závažná rozhodnutí, výslovné řešení situace v zákoně chybí a postup v praxi proto není zcela jednotný. Můžete  podat návrh soudu, který má provádět dohled nad opatrovníkem a může tak přezkoumat jeho rozhodnutí.

V řízení o způsobilosti máte právo zvolit si právního zástupce, kterým může být advokát nebo i jiná osoba (např. příbuzný, pracovník neziskové organizace, apod.). Jestliže si zástupce nezvolíte sám, ustanoví Vám soud zástupce (opatrovníka pro řízení), kterým bude advokát. Dále máte právo na to, aby Vás soud v řízení vyslechnul, právo účastnit se jednání soudu, právo klást otázky svědkům, znalcům a vyjadřovat se důkazům a další důkazy navrhovat. Proti rozhodnutí soudu se můžete odvolat. Soud má povinnost Vás poučit o Vašich procesních právech a povinnostech.

Návrh se podává k okresnímu soudu (v Praze jsou to soudy obvodní a v Brně soud městský), v jehož obvodu má člověk, o jehož způsobilost jde, bydliště. Je-li člověk bez svého souhlasu v ústavu zdravotnické péči, je příslušný ten okresní soud, v jehož obvodu je toto zdravotnické zařízení. O odvolání proti rozhodnutí okresního soudu rozhoduje soud krajský.

Návrh na zahájení řízení o způsobilosti může podat kdokoliv, obvykle to bývá zdravotnické zařízení, zařízení sociální péče, obecní úřad nebo někdo z příbuzných. Návrh na navrácení způsobilosti může podat i ten, kdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonem nebo jehož způsobilost byla omezena.

Ano, soud může v řízení  způsobilosti rozhodnout o změně zbavení způsobilosti na omezení způsobilosti nebo může rozhodnout o plném navrácení způsobilosti. A naopak soud může také změnit omezení způsobilosti na úplné zbavení způsobilosti.

V řízení o navrácení způsobilosti může osoba, o jejíž způsobilost se jedná, vystupovat samostatně a nepotřebuje k tomu souhlas svého opatrovníka.

Poskytovatel sociálních služeb v řízení o způsobilosti může vystupovat jako svědek. Měl by soudu podat písemnou zprávu nebo svědectví o schopnostech klienta.