Omezovací prostředky

Omezovacími prostředky se rozumí pobyt na uzavřeném oddělení, umístění pacienta v ochranném (síťovém) lůžku, umístění pacienta v izolační místnosti, omezení pacienta v pohybu (ochranné pásy, kurty), užití ochranných prostředků (svěrací kazajky), připoutání k lůžku a jinému prostředku (kočárek, křeslo, nosítka), parenterální podání psychofarmak. Lze je použít vynímečně v případě, že člověk svým jednáním ohrožuje sebe nebo své okolí.

Použití omezovacích prostředků je právně pojímáno jako nedobrovolná hospitalizace a zdravotnické zařízení jej musí oznámit soudu. O užití omezovacích prostředků rozhoduje zásadně lékař. Omezovací prostředky smějí užívat pouze zdravotničtí pracovníci. Pacient omezený těmito prostředky musí být pravidelně kontrolován, musí být určeny intervaly kontrol, musí být zajištěno, aby se nezranil, aby nedocházelo k dehydrataci, podvýživě, podchlazení a k proleženinám a aby měl možnost osobní hygieny a toalety. Samo užití omezovacích prostředků není důvodem pro omezení návštěv pacienta.

Často kladené otázky

Právní předpisy

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu
Používání omezovacích prostředků u pacientů ve zdravotnických zařízeních České republiky
 (publikováno ve věstníku MZ ČR č. 7/2009).

Zde naleznete znění všech předpisů platných v České republice. Do pole „Číslo předpisu“ zadejte např. „1/1993“ a program vyhledá Ústavu České republiky.