I u dětí a nezletilých platí pravidlo, že jakýkoli zákrok v oblasti zdravotní péče včetně vyšetření a preventivních zákroků je možné provést pouze na základě svobodného souhlasu poskytnutého po řádném poučení. Tento souhlas poskytují obvykle zákonní zástupci, nejčastěji rodiče. Existuje tu však také další faktor a tím je názor nezletilé osoby. Jeho závaznost narůstá úměrně s věkem a stupněm vyspělosti nezletilého. V určité situaci může být souhlas nezletilého nezbytný, a i bez souhlasu rodičů postačující.

V praxi to znamená, že se asi sotva přihlédne například k názoru čtyřletého dítěte, naopak téměř vždy postačí souhlas mladého člověka ve věku šestnáct až sedmnáct let. I čtrnáctiletý mladistvý by však měl být přiměřeným způsobem informován, přestože samostatně zpravidla ještě rozhodovat nemůže. Každou situaci je potřeba posuzovat individuálně.

 

Doporučuje se, aby rodiče své svolení poskytli v případě komplikovaných nebo rozsáhlých lékařských zákroků, jako jsou např. zákroky onkologické, zákroky kosmetické, zákroky hrazené pacientem nebo zákroky, kterými se mění vzhled pacienta. Mohou se totiž vyskytnout pochybnosti o způsobilosti nezletilého rozhodnout zodpovědně o tak závažném zákroku, i když se jedná „téměř o dospělého“. Na některé případy výslovně pamatuje zákon. Jedná se zejména o zákon o umělém přerušení těhotenství, podle kterého je možné provést interrupci dívce mladší 16 let jen se souhlasem zákonného zástupce. Ustanovení transplantačního zákona zase stanoví omezení dárcovství nezletilých osob a povinnost získat písemný souhlas zákonného zástupce až do 18 let věku nezletilého.

 

Jedním ze základních práv dítěte je poskytnout mu informace, kterým je schopno porozumět, a dát mu prostor projevit vlastní názor. Děti do věku 15 let zpravidla nejsou schopny plně porozumět účelu zákroku a zodpovědně se rozhodnout, zda se zákrokem souhlasit či jej odmítnout. Proto by měl za tyto pacienty lékař získávat souhlas s provedením lékařského zákroku od rodičů. Přesto by se však k přáním nezletilých mělo přihlížet zejména v případech kdy, přestože nejsou způsobilí se zodpovědně rozhodnout, vycházejí jejich přání z pochopení skutečnosti a ne například z iracionálního přehnaného strachu z lékaře nebo nemocničního prostředí. Třeba u dítěte ve věku třinácti let lze již předpokládat jistou schopnost porozumět podstatě zákroku, způsobilost samostatně poskytnout souhlas ke komplikovanějšímu zákroku však zpravidla ještě nemá. Může však udělit souhlas k ošetření lehkého poranění na táboře.